POROD FENY - nejen pro začínající chovatele
Tento příspěvek je míněn jako přehled rad pro začínající chovatele. Je sestaven z postřehů zkušených (dlouholetých) chovatelů a chovatelů začínajících, kteří přidali svoje postřehy a co je například při porodu nejvíce překvapilo-zaskočilo.
Nejedná se o žádný odborný článek veterináře, těch se v současné době najde na internetu velké množství a je velmi zajímavé, ale bohužel také matoucí, jak se dost často v detailech rozcházejí…
Proto doporučujeme – neberte jeden článek, který si přečtete, jako dogma. Např. můžete srovnávat třicet porodů fen a každý může probíhat jinak.
Většinou se uvádí, že porod feny má tři fáze.
Já bych ráda pro začínající chovatele ještě přidala k těmto třem často jmenovaným fázím další a to je 0. fáze předporodní, která je právě pro začínající chovatele velmi důležitá.
Odborné články uvádí, že do 57 dne březosti feny se jedná o potrat a od 58 dne se jedná o porod štěňat. Dny se počítají ode dne prvního krytí. Pokud překrýváme fenu, může mít v děloze různě „stará“ štěňátka, protože vajíčka mohou být oplodněna v rozmezí i několika dnů. Určitě není dobré dělat velkou pauzu mezi prvním krytím a překrytím – já doporučuji max. 24 hodin, odborné články uvádějí většinou max. 48 hodin.
Délku březosti raději počítáme po jednotlivých dnech, abychom se nespletli, je to lepší, než počítání po týdnech. Nám chovatelům, kteří jsme na internetu, velmi pomáhá „Pregnancy kalendar“ (autoři Monika a Richard Tušanovi. Všechna práva vyhrazena) – odkaz: https://www.rr.sk/modules.php?name=Preg_kal
Nesmírnou výhodou je, že máte možnost si vygenerovat na uvedeném odkaze termín porodu vaší feny a vložit na vaše webové stránky. Tuto možnost mají chovatelé všech plemen (ne jenom RR – potvrzeno od majitele webu e-mailem).
Fenu bychom měli mít pod dohledem již od 58 dne březosti.
Jak se začíná projevovat blížící se porod?
Fena začíná být neklidná. Při venčení se snaží si někde vyhrabat díru nebo se zahrabat do odlehlého a klidného místa (u nás to bylo např. místo pod odstaveným autem na dvoře, topeniště u udírny, díra pod uskladněným dřevem). Proto je lepší mít fenu při venčení pod dohledem (je dost problematické tahat březí fenu z různých děr) a i když jí pustíte na volno, nechat jí připnuté kratší vodítko, abyste jí případně za něj mohli vytáhnout. Fena si může hrabat „porodní pelech“ i doma. Pokud má podložku nebo deku, na které lehává, různě jí přehrabuje, přemísťuje – lehne si a po chvilce si jde opět „přestýlat“.
Pokud fenu učíme v připravené porodně, je dobré jí tam dát také textilní podložku (nám se osvědčila pod fenu stará, velká povlečení), aby si fena mohla hrabat a neškrábala zbytečně dno porodny. Fena se tak zabaví stavěním svého „hnízda“.
Některé feny si mohou přinášet do svého porodního pelechu různé věci a „starat se o ně“. Vypadá to stejně, jako při falešné březosti. Tyto předměty (hračky) jí dáme z dosahu, nemusela by začít rodit, když bude u sebe mít „náhradní“ miminko.
Počítejte s tím, že každá fena je jiná – některé si rychle zvyknout na porodní bednu, jiné chtějí rodit jen ve svém oblíbeném pelíšku, další pak chtějí ven, schovat se někam do díry nebo pod strom. Buďte tedy připraveni na jakoukoliv, byť z vašeho pohledu nepravděpodobnou možnost.
Postupně se feně zvyšuje dechová i tepová frekvence.
Od 60 dne už můžeme očekávat, že začne feně odcházet hlenová zátka. Vulva je zduřená, sliznice poševního vchodu zčervená, může se objevit přechodný průhledný hlenovitý výtok, který zůstává viset na špičce přezky. Měl by to být čirý nebo mírně nažloutlý, hustý hlenovitý výtok. Musíme dát pozor – pokud by byl výtok výrazně zabarvený krví nebo zelenou barvou – vyhledáme hned veterináře.
Feně se propadnou břišní stěny nad slabinou (břicho se spustí). Na břišní stěně bývá zřetelně viditelný pohyb plodů (štěňátka se tzv. melou)
Mléčné lišty zduří, bývají načervenalé a na pohmat teplé. Feně se zvětší struky a při jejich stisknutí, se objevuje bíložlutý lepkavý sekret – mlezivo.
Sníží se příjem krmiva. 12-24 hod. před porodem většina fen nepřijímá potravu vůbec.
Pro přesnější odhad začátku porodu lze ke konci březosti doporučit měření teploty v konečníku (tabulku pro záznam teploty je možno stáhnout zde), nejlépe po 12 hodinách. Jen 12 hodinový odstup měření spolehlivě zachytí krátké snížení teploty před porodem. S blížícím se porodem opět tělesná teploty stoupá v důsledku děložních kontrakcí. Zdravá březí fena mí teplotu 37,6 – 39,3°C. Ve většině případů dochází 12 – 24 hod před porodem o snížení teploty asi o 1 – 1,5°C.
První slabé bolesti, "poslíčci ", se objevují někdy už 12 hod. před počátkem porodu, jindy např. 0,5 hod. před porodem, a jejich intenzita je velmi individuální. Některé „drsnější“ feny to na sobě ani nedávají znát. Fena otáčí hlavu k břichu, vstává a lehá, občas hrabe, často močí a zrychleně dýchá. Tyto příznaky se střídají se stavem klidu. Fena může několik minut nebo desítek minut prodýchávat a pak najednou zadrží dech a jakoby jí „ztuhne“ bříško.
Odtok plodové vody – u některých fen může plodová voda „odejít“ tzn. vytéct ještě před samotným porodem. Není to však pravidlem. Většinou odtéká při porodu prvního štěněte.
Současně s výše uvedenými příznaky se fena stále více „otevírá“ – tzn. celý její organismus se připravuje na blížící se porod a porodní cesty se otevírají.
Porod je vlastně jakýsi řetězec na sebe navzájem navazujících a prolínajících se dějů a běžný chovatel je nemusí ani výrazně rozlišovat.
Vlastní porod štěňátek.
Se zvyšováním frekvence a intenzity děložních i břišních stahů vstupujeme do fáze „vlastního porodu“.
Když fena tlačí, doporučujeme být „u ní“, ale nechlácholíme jí ani se jí výrazně nevšímáme – mohla by se věnovat nám a „zapomenout“, že má rodit. Toto hrozí, pokud je fena velký „závislák“. Občas zkontrolujeme, jestli štěňátko již není vidět.
Při vypuzení prvního štěněte může někdy fena „jančit“ – obzvláště prvnička. Může být i zmatená, co ji to vzadu „bolí“ a některá může hodně nahlas „křičet“, některá i chňapat po všem co se vzadu hýbe. Je to přirozená reakce, snažíme se fenu uklidnit. Proto je také dobré, aby u porodu byli alespoň dva lidé. Jeden jí pomáhá psychicky u hlavy a druhý sleduje průběh porodu vzadu. Jestli plod přichází na svět hlavičkou či zadečkem napřed je u fenky vcelku jedno, možné jsou obě pozice. Většina štěňat se rodí v plodovém obalu, ale může se stát, že se obal postupem v porodních cestách protrhne a štěně se může narodit i bez obalu. Fena pak lůžko vytlačí buď samotné, nebo může vyjít s dalším štěnětem.
Jakmile je štěňátko vypuzeno v neporušeném plodovém obalu, doporučujeme roztrhnout plodový obal (zůstane mimo štěně i s placentou) a štěňátko vzít do měkkých savých hadříků a jemně mnout a současně vysušovat. Hadrů a hadříků je dobré mít připravených spíš víc než míň.
Následně přetrhneme nebo přestřihneme porodní šňůru (ne méně, jak 5 cm od bříška). Pro jistotu můžeme pupečník podvázat cca 0,5 cm pod bříškem pevnou vyšívací bavlnkou nebo prádelní gumou (režná niť, která se také používá, je dost ostrá, a mohla by pupeční šňůru přeříznout). Po podvázání pupečníku odstřihneme kousavým, postupným stříháním, pupeční šňůru cca 0,5 cm pod podvazem.
Několik prvních placent dáme sežrat feně – podporuje to přirozenou tvorbu oxytocinu (hormonu, který podporuje porodní stahy u feny a umožňuje lepší průběh porodu).
Ošetřené a částečně osušené štěňátko se snažíme přiložit feně ke struku. Štěňátka mají hned po narození sací reflex a zdravé štěně by se mělo přisát poměrně brzy.
Je ovšem možné, že cesta štěňátka porodními cestami byla dlouhá a čerstvě narozené štěňátko je unavené a chce se mu spát. Můžeme ho chvíli nechat u teplého mateřského bříška odpočinout. Vždy štěňátko přikryjeme suchým, měkkým hadříkem, aby neprochladlo.
Také dáváme pozor, pokud již fena rodí další štěně, aby tomu předešlému neublížila. Některé feny přímo cestují po porodní bedně. Potom je vhodné prozatím štěňátko (nebo více již narozených štěňátek) odložit např. do připraveného prádelního koše.
Může se stát, že se štěňátko narodí částečně „připité“ plodové vody. Poznáme to podle toho, že jakoby „lape“ po dechu nebo v něm – v hrudníčku chrčí. Můžeme udělat dvě věci. Plodovou vodu v dýchacích cestách odsát přímo ústy. Musí se to dělat velmi opatrně a ssát lehne a jemně (abychom štěňátko nezranili).
Druhá možnost je: sepneme obě ruce dlaněmi nahoru (uděláme si z obou dlaní jakoby lůžko, malíčky přitlačenými na sobě, štěňátko položíme do tohoto lůžka bříškem nahoru a hlavičkou dolů – k zemi. Pevně přidržíme palci (nesmíme však tlačit) a stejnoměrnými houpavými pohyby obou rukou houpeme rukama se štěňátkem od shora dolů k zemi. Vznikne jemná odstředivá síla, která by měla vypudit přebytečnou tekutinu z dýchacích cest štěňátkaU některých štěňátek, která byla hodně „připitá“ se může stát, že nějakou dobu po porodu „pláčou“ – jako naříkají, hlasitě mňoukají. Musíme počkat, jak se situace vyvine. V případě, že si nejsme jisti, zavoláme veterináře.
Následně se můžeme těšit na příchod dalších štěňátek.
Během porodu si připravíme vodu na omývání zbytků krve v porodně a také na otírání feny, pokud se byla venčit. Do vody dáváme nějakou dezinfekci (např. Hypermangan). Po venčení, ještě než má fena možnost si vlézt zpátky do porodny, jí nejdříve otřeme vlhkým, vyždímaným hadříkem. Začneme mléčnými žlázami a struky. Potom, dalším vyždímaným hadrem okolí přezky a konečníku a vytřeme okolní chlupy a ocas, aby tam nezůstaly zbytky očistků a krve. Dále otřeme všechny čtyři packy. Pak můžeme fenu pustit ke štěňátkům.
Ještě včas před porodem si připravíme poznámkový sešit. Doporučuji dvě hlavní kolonky, kde máme pod sebou na dvou řádcích – čas narození štěněte a pohlaví, ve druhém sloupečku – barva rozlišovací bavlnky a váha štěňátka (vážíme cca hodinu po porodu, když už je štěňátko částečně suché). Dále si nalinkujeme u každého štěňátka úzké sloupečky na váhy na každý další den. Pod tabulku doporučujeme si zapisovat vypuzená lůžka, abychom měli přehled, zda odešla všechna při porodu. Je možné, že některé lůžko nevyjde a odchází potom další dny spolu s očistky feny. Současně si do sešitu pak zapisujeme důležité termíny, jako je odčervování štěňat, očkování a další …… ale to už patří do samostatné kapitoly – péče o štěňátka.
V průběhu porodu mohou nastat i komplikace.
Co je tedy normální a co je problém? Odteče-li na začátku porodu plodová voda, mělo by být v poměrně krátké době vypuzeno i první štěně. Pokud se tak nestane do 4 – 5 hodin i přes viditelné porodní bolesti, bude zřejmě nutný zásah veterináře. Pokud bude vše v pořádku a první štěně je již na světě, další potomci mohou odcházet v rozmezí několika minut až hodin. Z počátku, bude rodička plná síly a intervaly mezi potomky tak budou kratší – s počtem štěňat se intervaly zpravidla prodlužují. Interval mezi štěňaty by při viditelných kontrakcích neměl být delší než 2 hodiny. Problém by byl, kdyby fena měla velmi intenzivní kontrakce se snahou rodit po dobu delší 30 min bez vypuzení dalšího plodu. Mezi patologické stavy patří i výtok zelených plodových vod bez vypuzení plodu (příp. i jiný patologický výtok – např. hnis, výrazně zapáchající hlen či masivní výtok krve.
Víme-li předem počet štěňat a víme tedy, že narozená štěňata nejsou ještě všechna, považujeme za problém vymizení kontrakcí a interval od posledního narozeného štěněte delší než 6 hodin. Dále považujeme za chybu, pokud celková doba porodu je více než 24 h, i když podle některých veterinářů nejsou výjimkou feny, které rodí i více jak 24 hodin. Vždy je nutné hlídat, aby fena neměla silné stahy bez následného porodu štěněte, případně aby se nezhoršil celkový zdravotní stav feny – například pokud by fena začala mít jiné než porodní bolesti či se odmítla starat o štěňata. Na porod není vhodné spěchat a fenky si zpravidla vše dobře časově rozloží, ale i tak je u výše uvedených časových záležitostí potřeba počítat s dojezdovou vzdáleností k veterináři.
Veterináře voláme vždy, když nám přijde, že průběh porodu není normální. I když co je a není normální, se může u jednotlivých fen dost lišit J Takže - kdykoliv se vám nebude cokoliv zdát v pořádku, volejte nějakému příteli na telefonu. Například chovatel feny, jiný zkušený chovatel nebo veterinář se na vás určitě nebudou zlobit, když jim po předchozí dohodě zavoláte i několikrát za sebou v průběhu porodu feny. Nejlepší je, když k vám u prvního nebo i dalšího porodu, přijede zkušenější chovatel na pomoc.
Určitě je dobré znát a mít napsané telefonní číslo na vašeho veterinárního lékaře, dále na kliniky s non-stop provozem, případně i na veterinární záchrannou službu. Porod v noci bývá u psů častější než přes den (mají to tak geneticky zakódované ještě z vlčích dob, kdy se rodící feny musely skrývat před predátory), případně se porod může protáhnout i do druhé dne.
Jak už bylo zmíněno, konec porodu nastává odchodem posledního štěněte a vypuzením posledního lůžka. Fenka se většinou zklidní, napije se, někdy i nažere, má snahu se jít vyvenčit. A v každém případě fenu při venčení doprovázíme a nespouštíme jí z očí. Fena by při venčení stále měla mít připevněné vodítko, a vy byste měli s sebou mít suchý ručník a v noci i baterku, ideálně čelovku. Fena si totiž může myslet, že se jí chce čůrat, ale při podřepnutí začne vytláčet další štěňátko.
Po ukončení porodu se začne matka naplno věnovat potomkům, olizuje je, čistí a nabízí struky s mlezivem. Mezitím se občas prospí, aby nabrala síly po vyčerpávajícím porodu. Fena pravděpodobně nebude mít chuť na jídlo, ale měla by alespoň pít. Nabídněte jí třeba hodně naředěné instantní štěněcí mléko nebo hodně sladkou kávu s mlékem, ale pravděpodobně jí ho budete muset dát až pod nos, protože nebude chtít od svých miminek odcházet.
Můžeme různě zkoušet, co bude fena žrát. V průběhu porodu doporučujeme, po narození každého štěňátka, podat feně polévkovou lžíci energetické pasty Calopet.
Druhý den po porodu nebo ještě ten den, pokud fena skončí s porodem např. hned ráno je nutná
kontrola u veterinárního lékaře. Veterinář prohlédne fenu i štěňátka a v ideálním případě feně pomocí ultrazvuku zkontroluje břišní dutinu – pro jistotu, jestli fena porodila všechna štěňata, jestli v ní nezůstala nějaká lůžka a jestli se děloha začíná správně zavinovat. V případě nejasností může udělat i RTG vyšetření. Někteří veterináři mu dávají přednost.
Současně je nutné řešit nejpozději do 3 dnů po porodu (ale nejlépe do druhého dne) odstranění paspárků u štěňátek na zadních nožičkách.
Pozor ovšem na plemeno, které chováte - u některých plemen jsou naopak paspárky ve standardu vyžadovány.
Pokud máte veterináře, který je ochotný k vám domů dojet a paspárky odstranit, je to lepší, že nemusíte vozit štěňátka do ordinace. Pokud ne, připravíte pro štěňátka na přepravu např. prádelní koš, vystelete dekou, na to např. prostěradlo, zabalíte PET láhve s teplou vodou (aby štěňátkům bylo teploučko), přikryjete je a zajedete do veterinární ordinace k zákroku. Někdy je možné vzít fenu po porodu i štěňátka při jedné cestě. Doporučujeme se předem objednat nebo přijet úplně na začátek ordinačních hodin, aby nepřišla vaše fena a štěňátka do styku s nemocnými psy.
… a nastává nám další fáze, pro chovatele snad ta nejšťastnější – odchov štěňátek. O tom si budeme povídat v samostatném článku.
—————
